Turnaj starší přípravky – 11.1. 2020 – halový okresní přebor

Na začátek nového roku čekaly týmy přípravek turnaje, na kterých nebylo potřeba platit startovné. Konaly se v hale v Králově Dvoře a byly odměnou pro ty nejúspěšnější týmy berounského okresu, tedy pro vítěze všech podzimních skupin. A jelikož se klukům na podzim dařilo, měli jsme radost, že se těchto turnajů zúčastnily i všechny naše tři týmy přípravek. A nejenom to. I mladší žáci mají zanedlouho turnaj pro 6 nejlepších týmů po podzimní části.

Starší přípravka absolvovala turnaj jako první. Soupeři se oproti turnaji těchto ročníků v mladší přípravce před dvěma roky téměř nezměnili, takže nás opět čekaly týmy Králova Dvora, Hořovicka a Zdic. Místo Drozdova se tentokrát účastnil tým Žebráku.

Hned v prvním zápase nás čekal domácí tým Králova Dvora. Od začátku se hrál krásný útočný fotbal, který se musel každému líbit. Do vedení jsme se dostali my díky Benymu, kterému na branku nahrál Paty. Hrát fotbal v sobotu v 8 ráno, obzvlášť když v pátek do pozdní noci běží v televizi Harry Potter, je náročné. Některým trvalo trochu déle, než se pořádně probudili a dostali na provozní teplotu. I z toho důvodu bylo brzy vyrovnáno. Blízko k dalšímu gólu jsme byli, když Pospi vyslal mezi tři tyče soupeřovy branky dalekonosný projektil, ale pozorný brankář jeho ránu vyrazil. Pak zase o sobě dal vědět soupeř, který jeden z mnoha svých brejků proměnil ve vedoucí branku. Vyrovnat se podařilo opět Benymu krásnou střelou v pádu, na kterou mu nahrál Pospi. Radost z vyrovnání nám trvala pouhou minutu, když se soupeř znovu dostal do vedení. Pak se ke slovům přihlásili naši Martinové v sestavě. Nejprve Paty vyrovnal střelou z hranice vápna, kdy Pospi šikovně stínoval brankáři ve výhledu. Další gól, který se nakonec ukázal jako vítězný, pak o chvíli později přidal Dřívko. Využil svých předností a po rychlé rozehrávce Matyse z branky zapnul turbo, přesprintoval celé hřiště a zastavila ho i s míčem až síť v brance soupeře. 🙂

V zápase proti Zdicím začali kluci opět zkoušet, co vydrží nervové soustavy trenérů a fandících rodičů. Přihlásili se zřejmě do soutěže o nejrychleji inkasovaný gól po vlastní rozehrávce. Ještě ani nestačil v hale doznít zvuk píšťalky rozhodčího oznamující začátek utkání a už jsme prohrávali. Chudák Jirka, který vystřídal Matyse v brance, neměl sebemenší šanci. Po chvilce to už bylo o 2 branky, když nás soupeř potrestal v nedůsledném bránění a proměnil svůj brejk. Pak jsme se konečně probrali a začali hrát fotbal. Nejdříve snížil Beny, který si sám vybojoval míč a dovedl ho až do soupeřovi branky. O vyrovnání se zasloužil Paty a otočit skóre na naši stranu se nám podařilo opět díky Honzovi, který zachytil nepovedou rozehrávku soupeře a potrestal jej svým druhým gólem v zápase. Následující šance jsme už ale nevyužili a soupeři se podařilo vyrovnat. Další změnu skóre měl na svědomí díky své střele z poza vápna Paty. Do konce zápasu zbývala ještě minuta, kterou si chtěli hráči na hřišti užít v útočném duchu nesvázaně trenérskými radami. Takže test nervové soustavy proběhl ještě dvakrát. První brejk soupeře se klukům zastavit podařilo. Ten další, kdy postupovali dva hráči soupeře sami na Jirku, už ale nikoliv. Jediný, kdo měl s nervy trenérů slitování, byl zvuk časomíry, který oznámil konec utkání. Utekli jsme tak za 2 vteřiny 12 hrobníkovi z lopaty a mohli se již podruhé radovat z vítězství na turnaji. 🙂

Třetí utkání proti Žebráku, se kterým jsme dosud v naší krátké historii nikdy nehráli, už nervová soustava přežila celkem bez problémů. Hned v úvodu jsme měli možnost zahrávání přímého kopu z hranice vápna. Kluci předvedli krásnou akci, která zamotala soupeři hlavu a nakonec si míč dorazil do vlastní sítě. Další dvě branky přidal Paty. Nejprve potrestal chybnou rozehrávku brankáře a při své druhé brance společně s Pospim tak dlouho napadali obránce soupeře, až je donutili k chybě. Na rozdíl 4 branek pak navýšil skóre Beny. Za chvíli měl soupeř možnost rozehrávání pokutového kopu. Skluzy na hráče byly zakázány, takže i když, tentokrát chytající, Maty Adamec odebral míč čistě, pískala se penalta. Tu hráč Žebráku s přehledem proměnil. Zanedlouho jsme soupeři zase odskočili o 4 branky, když Paty krásně prostrčil míč mezi dvěma obránci na volného Pospiho a kapitán už ví, co si má s takovým dárkem počít. Pak byl na chvíli vidět i Jirka, který nejprve svůj průnik nedokázal proměnit v branku, ale při své druhé šanci už míč dotlačil do sítě. Poslední slovo měl soupeř, který už jen kosmeticky snížil na konečných 6:2 pro nás.

Poslední střetnutí nás čekalo s týmem Hořovicka. Ten byl bohužel oslaben o jednoho ze svých hráčů, který musel být odvezen po nešťastném pádu v předchozím střetnutí do nemocnice s podezřením na otřes mozku. Tak snad je již vše v pořádku. V tomto zápase se naši obránci vyznamenali na výbornou a soupeře k žádné vážnější „tutovce“ nepustili. Všechno ostatní pochytal Matys, který se opět vrátil do branky. Naopak když se zpočátku nedařilo první čtyřce skórovat, zastoupila ji ta druhá. Ta si vytvořila několik šancí a zejména ta Šimonova či Matyho Adamce volaly po gólu. Do vedení nás ale dostal až Malej Viking Alex, kterému výborně nahrál před branku Jirka. Pak se už dlouho hrálo jen od vápna k vápnu, když si ani jedno mužstvo nedokázalo vytvořit nějakou 100% šanci. V závěru se nám ale přeci jen povedlo ještě přidat druhý gól díky Pospimu.

Jak už u nás bývá dobrým zvykem, prostřídali jsme na turnaji v brance všechny, co si nosí rukavice. Každému z nich se podařilo zachytat dle svých schopností. Obrana i bez jednoho ze svých největších pilířů hrála až na pár drobných blikanců dobře. A když i střelci měli svůj den, tak se narodilo celkové vítězství na turnaji. To bylo o to cenější, že se nám ho podařilo s tímto ročníkem po dvou letech zopakovat a k prvenství v mladší přípravce jsme přidali i to v té starší. Dařilo se nám tentokrát nejen týmově, ale i individuálně. Paty byl vyhlášen nejlepším hráčem turnaje a kdyby měli pořadatelé víc pohárů pro nejlepší střelce turnaje, tak bychom dva z nich dostali taky. Takto se na naše dva pětigólové střelce Benyho a Patyho nedostalo… 🙂 Cenu získal hráč Králova Dvora David Vokáč. Po sledování posledního zápasu turnaje musíme říct, že zaslouženě. O vstřelení šestého gólu ho připravil pouze spoluhráč, který těsně před brankovou čarou doklepl jeho střelu do branky. Nejlepším brankářem byl vyhlášen Štěpán Pexa z týmu Spartak Žebrák.

A ještě jedna věc. Kdyby vám někdo tvrdil, že se kluci neradi fotí, tak mu nevěřte! Stačilo jim před turnajem ukázat dva roky starou fotku v oranžových dresech, s pohárem a medailemi za první místo na krku a pak už je jenom poprosit, že bych potřeboval ještě jednu fotku v těch zelenobílých dresech…  🙂 Takže se fotí rádi, i když to pózování jim ještě moc nejde… 🙂 Berounským kabrňákům nazdar!

Sestava:

Maty Seidl (2xB), Jirka Schneider (1xB), Maty Adamec (1xB), Maty Pospíšil (K), Honza Benech, Martin Dřevěný, Martin Patera, Šimon Kelner, Alex Lundquist

Výsledky:

Cembrit – Králův Dvůr „A“ 4:3 (Beny 2x, Paty, Dřívko)

Cembrit – Zdice 4:3 (Paty 2x, Beny 2x)

Cembrit – Žebrák 6:2 (Paty 2x, Beny, Pospi, Jirka, vlastní)

Cembrit – Hořovicko 2:0 (Alex, Pospi)

Konečné pořadí:

1. Cembrit Beroun 12b

2. FK Králův Dvůr 9b

3. FK Hořovicko 4b

4. Olympie Zdice 3b

5. Spartak Žebrák 1b

Text: JiP, JSch Foto: DuB