Turnaj mladší přípravky – 6.1. 2018 – turnaj OFS

Na tříkrálové odpoledne nás čekal těžký fotbalový start do nového roku. V královodvorské hale jsme se účastnili, díky kvalitním výkonům v první polovině sezóny, turnajů vítězů skupin podzimní části. Dopoledne se hrál turnaj starší přípravky a odpoledne bylo v režii přípravky mladší. Pro odpolední klání jsme měli za soupeře týmy Drozdova, Králova Dvora, Hořovic a Zdic. Hrálo se na velké brány 5×2 metry, takže se očekávalo, že o góly nebude nouze. Sestava se vyrýsovala celkem jednoduše. Vašek a Šimon nemohli, takže kromě benjamínka Marka a Lindy, kteří nám na jednom turnaji vypomohli, nastoupili všichni, kteří zasáhli do podzimních bojů. Otázka brankáře byla vyřešena taky bez problémů. Týden klidu bez námahy po dobrání antibiotik se dá po pěti dnech na hřišti absolvovat pouze v brance, takže pro Martina P. jiný post než brankář v úvahu nepřipadal.

V našem prvním zápase nás čekal tým Drozdova. Ten měl za sebou již jedno prohrané utkání se Zdicemi. Podle předvedených výkonů všech soupeřů, které jsme před naším prvním zápasem viděli, si trenér v duchu říkal, že kdyby se toto utkání povedlo, tak bychom nemuseli skončit poslední… 🙂 Začali jsme dobře. Hned ve druhé minutě zachytil nepovedenou nahrávku soupeře Martin D. a vybídl ke skórování Jirku. Za chvíli bylo ještě veseleji, když se po odraženém míči protlačil do zakončení ten největší z trojice Matyášů v našem týmu a vedli jsme o dvě branky. Mladší čtyřka se pak po střídání dostala chvilku pod tlak, ze kterého jsme obdrželi kontaktní gól. V sedmé minutě soupeř srovnal. K velkému překvapení míč mířící do autu směrem k rohovému praporku nejdříve Martin po vyběhnutí z branky dobře pokryl, jenže pak těsně před čarou lapil do svých rukavic. Za brankářovu ruku mimo vápno byla dle pravidel pro tento turnaj nařízena penalta, kterou soupeř do velké branky bez problému proměnil. Naštěstí jsme se dokázali oklepat a po chvíli jsme opět vedli, kdy se prosadil Martin D. dobře umístěnou placírkou k levé tyči. Minutu před koncem bylo ale opět srovnáno. O tom, že zápas neskončí remízou, rozhodla podobná chyba brankáře v soupeřově týmu. S míčem v ruce vyšel před brankoviště, a tak o našem vítězství 4:3 rozhodl z penalty suverénně kapitán Honza. Pak se ozvalo několik ran, jak trenérům a našim fanouškům spadl kámen ze srdce. Nikoho v tu dobu nenapadlo, že těch ran uslyšíme ještě spoustu… 🙂

Druhý zápas nám byl za soupeře domácí tým Králova Dvora „A“. Podzimní zápasy s „B“ týmem byly zapomenuty. Teď nás čekal výběr z ročníku 2009. Z počátku jsme se proti očekávání dostali do dvou velkých šancí my, ale nedokázali jsme je proměnit. Lekci z produktivity nám tak dal soupeř, když šel po své první střele na bránu do vedení. Nedlouho na to jsme ale dokázali vyrovnat, kdy se po rohu trefil Martin D. Ve třetí minutě jsme šli dokonce do vedení, kdy se po teči soupeře dostal aut Honzy do protivníkovi branky. Pak se na dlouho hra vyrovnala a na obou stranách zůstávaly šance nevyužity. Tři minuty před koncem ale bylo po vydařené akci soupeře srovnáno. Zase to vypadalo na konečnou remízu a zase to dopadlo jinak. Deset vteřin před koncem vybojoval Honza míč a nezadržitelně skóroval. Ozvaly se další rány… 🙂

Před naším třetím zápasem s Hořovicemi bylo všímavému pozorovateli jasné, že v případě výhry zvítězíme v celém turnaji. My jsme ale nikdo takové propočty neřešili, protože jsme byli rádi, že se nám vůbec podařilo dvakrát vyhrát. V tomto zápase se nám vedlo podobně dobře jako s Drozdovem. Záhy jsme šli pěkným gólem Jirky do vedení a Honza krátce na to zvýšil na 2:0. Když se po chvíli podařilo soupeři snížit na rozdíl jediného gólu, měli jsme chvilku obavy. Další šance jsme ale dokázali, ať už dobrými zákroky brankáře, a nebo obětavou prací obrany, zneškodnit. Přidali jsme následně, opět díky svému kapitánovi, třetí gól a výsledek 3:1 tentokrát vydržel k radosti nervové soustavy CMT až do konce… 🙂

Neuvěřitelné se stalo skutkem. Trenéři a někteří fanoušci věděli, že turnaj vyhrajeme bez ohledu na poslední zápas se Zdicemi. I z toho důvodu se do hry na poslední utkání dostali na více času i ti nejmladší z týmu, kteří dosud na hřišti byli jen kratší úseky. Soupeř šel hned z kraje do vedení. Nám se podařilo srovnat v šesté minutě, poté co Martin D. vybojoval míč a kopem, který umí jenom on a Karel Poborský, přeloboval obránce. 🙂 Nabíhající Jirka s ledovým klidem skóroval. Tímto bych se chtěl distancovat, že tyto kopy-loby naše svěřence učíme. To se nedá naučit, to musí mít hráč v sobě… 🙂 Pak jsme se dostali i do vedení, kdy z přímého kopu nedal brankáři žádnou šanci Honza. Soupeř opět srovnal. Ještě jednou jsme mohli jít do vedení, kdy se k přímému kopu postavil Maty P. a svojí levačkou zakroutil míč pěkně k tyči. Bohužel dobře postavený soupeř ho vychytal. Že vítězem tohoto posledního zápasu budou Zdice, rozhodly poslední vteřiny a povedená akce soupeře. Když jsme viděli, jak jdou klukům hlavy smutně dolu, museli jsme s pravdou ven a prozradit jim jméno celkového vítěze! 🙂

Poděkování patří všem zúčastněným a to nejenom hráčům, ale i rodičům, kteří přišli fandit. Že si udržíme „známku“ z podzimu i na tomto turnaji, čekal opravdu jen největší optimista a všichni kluci svým výkonem velice mile překvapili. Všichni předvedli výkon na své dosavadní schopnosti a někteří je i převýšili… 🙂 Berounským kabrňákům nazdar! Nejlepším střelcem celého turnaje byl vyhlášen Honza, nejlepším hráčem Jirka a nejlepším brankářem Cábelík – Marek Vitík.

Sestava:
Martin Patera – Martin Dřevěný, Matyáš Fára, Matyáš Seidl, Matyáš Pospíšil, Dominik Rampas, Lukáš Steadler, Alex Lundquist, Jan Benech, Jirka Schneider

Výsledky:
Cembrit – Drozdov 4:3 (Jirka, Maty F., Martin D., Honza)
Cembrit – Králův Dvůr „A“ 3:2 (Martin D., vlastní, Honza)
Cembrit – Hořovicko 3:1 (Jirka, Honza 2x)
Cembrit – Zdice 2:3 (Jirka, Honza)

Text a foto: Jirka Patera